V posledních týdnech jsem zaznamenal narůstající záplavu článků s titulky jako „Nevyhnutelný krach S&P 500“ či „Bublina, která musí prasknout“. Fascinuje mě, jak pravidelně se tato apokalyptická rétorika objevuje – téměř s mechanickou přesností, kdykoliv indexy dosáhnou nových maxim. Dovolte mi nabídnout střízlivější pohled na aktuální situaci, který je ukotven v datech, nikoliv v pocitech.
Mediální panika vs. tržní realita
Mediální dům potřebuje prodávat obsah. Prodávat obsah vyžaduje emoce. A žádná emoce neprodává lépe než strach. Tato jednoduchá rovnice vysvětluje, proč se investiční apokalypsy na titulních stranách objevují častěji než skutečné tržní propady.
Realita je však prozaičtější:
- S&P 500 posílil v roce 2024 o 23%, Nasdaq dokonce o 28%
- Inflace v USA klesla ke konci roku 2024 ke 3%
- Americká ekonomika stále roste tempem 2,8%, zatímco eurozóna se plahočí rychlostí 0,9%
- Firemní zisky pokračují v růstu – Goldman Sachs očekává nárůst zisků firem v S&P 500 o 11% v roce 2025
Je legitimní očekávat období konsolidace po dvou letech dvouciferných výnosů? Samozřejmě. Je racionální propadat panice a vykřikovat o „největším krachu v historii“? Rozhodně ne.
„Burryologové“ a syndrom věčných proroků zkázy
Článek v E15 s alarmistickým titulkem „S&P 500 čeká obrovský krach, varují burryologové“ je ukázkovým příkladem finanční pornografie – obsahu, který uspokojuje emocionální potřeby čtenářů, nikoliv jejich intelektuální či finanční zájmy.
Michael Burry varuje před bublinou na ETF již od roku 2019. Za tu dobu S&P 500 vzrostl o více než 80%. Opakovaně mylné předpovědi by v jakémkoliv jiném oboru vedly ke zpochybnění kredibility. Ve finančních médiích paradoxně vedou k větší publicitě. Je to fascinující sociologický fenomén – čím katastrofičtější předpověď, tím větší pozornost, bez ohledu na předchozí úspěšnost predikcí.
ETF bublina: Mýtus, který odmítá zemřít
Téma „nebezpečí ETF“ cyklicky přichází jako sezonní chřipka, zpravidla propagované těmi, jejichž obchodní model pasivní investování ohrožuje. Fakta však hovoří jasně:
- Stále na akciovém trhu převažuje aktivní investování – největší podíl mají individuální investoři, pojišťovny, penzijní fondy a hedge fondy
- Tito aktivní investoři generují větší objem transakcí, a proto mají na pohyb trhu větší vliv
- Pokud by platily teze o nafukování bubliny pasivními investory, pohybovaly by se akcie v indexu S&P 500 podobně – realita je opačná, rozptyl výnosů je enormní
- Velký příliv do pasivního investování je především z aktivně řízených fondů, které často investovaly téměř identicky jako index, jen s dražším poplatkovým zatížením
Pokud by ETF skutečně vytvářela bublinu, jak vysvětlit, že akcie, které jsou součástí stejných indexů, mají tak dramaticky odlišnou výkonnost? Pokud by pasivní investoři slepě nakupovali celý index, neměly by se všechny složky pohybovat víceméně synchronně?
Trumpova administrativa a celní války
Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách přineslo do tržní rovnice nový prvek nejistoty. Jeho administrativa slibuje snižování daní a zvyšování cel, což vytváří komplexní mix potenciálních vlivů:
- Snížení korporátních daní může zvýšit ziskovost firem (pozitivní pro akcie)
- Zavedení cel až do výše 25% na dovoz může narušit globální dodavatelské řetězce a zvýšit inflaci
- Hrozba obchodních válek může vést k větší volatilitě na trzích
Co je fascinující: analytici předních investičních bank, jejichž matematické modely zahrnují tyto faktory, zůstávají překvapivě optimističtí. Goldman Sachs, Morgan Stanley i JPMorgan předpovídají, že S&P 500 dosáhne do konce roku 2025 úrovně 6500 bodů, což implikuje solidní růst o 9-11%.
Celkově vzato velké banky radí investorům „stát na straně akcií“ i v roce 2025, byť výnosy zřejmě nebudou tak mimořádné jako v předchozích dvou letech. Deutsche Bank ve svém výhledu Perspectives 2025 sice upozorňuje, že rok 2025 nebude érou vysokého růstu HDP (globálně spíše „udržení kurzu“), ale stále vidí atraktivní příležitosti v akciích. Očekává, že trhy budou více kolísat než v roce 2024, ale dlouhodobý investor by měl zůstat investován – silná ekonomika (byť zpomalující), „silný dolar a pokles sazeb“ vytváří pro akcie stále poměrně příznivý základ.
Buffett a hotovost – lekce v kontextu
Mediální zkratky opět triumfují nad kontextem. „Buffett prodává akcie a drží rekordní hotovost!“ křičí titulky. Realita je, jako obvykle, nuancovanější.
Berkshire Hathaway loni zvýšila provozní zisk o impozantních 27% – již třetí rekordní rok po sobě. Sám Buffett ve své zprávě akcionářům píše, že je „stále akciový investor a naprostá většina jeho peněz zůstává v akciích.“
Tři faktory, které média často opomíjejí:
- Pokud dochází k růstu trhu, jako minulý rok, je běžné, že dochází k odprodeji akciových pozic (které nejvíce vyrostly) a přesunu do hotovosti. Jde o standardní rebalancování, nikoliv o „útěk z akcií“.
- Buffett je investor, který primárně nakupuje jednotlivé firmy – kvalitní společnosti za rozumnou cenu. V době velkého růstu tržních valuací je logicky méně příležitostí k takovým nákupům.
- Díky stále vysokým úrokům v USA jsou výnosy na hotovostních instrumentech atraktivní – držet část portfolia v hotovosti tedy není jen defenzivní taktika, ale i aktivní alokace do výnosného aktiva.
Magnificent Seven – fenomén tržní koncentrace
V roce 2024 se trend koncentrace na akciovém trhu prohloubil do téměř absurdních rozměrů. „Magnificent Seven“ (Apple, Microsoft, Amazon, Google, Meta, Nvidia a Tesla) tvořily více než dvě třetiny celkové návratnosti indexu S&P 500, přestože v něm představují jen malý zlomek firem.
Tato koncentrace připomíná klasické znaky pozdních fází tržního cyklu – davy investorů se tlačí na jednu stranu lodi, zatímco druhá strana nabízí potenciálně zajímavé příležitosti.
Historická data jasně ukazují, že taková extrémní koncentrace se v dlouhodobém horizontu systematicky rozmělňuje – což naznačuje i Goldman Sachs pro rok 2025, kdy očekává, že dominance těchto firem částečně poleví.
Evropa – slábnoucí hráč na globální šachovnici
Zatímco dominance amerických trhů pokračuje, Evropa čelí strukturálním výzvám, které nelze ignorovat:
- Automotive sektor, páteř evropského průmyslu, čelí enormnímu snížení prodejů v Číně
- Trumpova administrativa plánuje uvalit 25% cla na dovoz do USA, což zasáhne exportně orientované evropské ekonomiky
- Paradoxně více zatěžující než vnější bariéry jsou již nastavené bariéry, které vytvářejí státy EU mezi sebou– u zboží tyto mimocelní bariéry odpovídají v průměru 44% clům
Evropský problém není primárně cyklický, ale strukturální – kombinace přebujelé byrokracie, překrývajících se předpisů a administrativních složitostí dusí potenciál regionu.
Korekce – hrozba nebo příležitost?
Mediální spekulace o korekci nejsou zcela bez základu – po dvou letech silných růstů je určité ochlazení statisticky pravděpodobné. Klíčový rozdíl je v tom, jak na tuto realitu reagujeme:
- Korekce (definovaná jako pokles o 10-20%) není anomálie – je to přirozená součást zdravého akciového trhu
- Od roku 1980 zažil S&P 500 v průměru korekci jednou ročně, přesto dlouhodobě vzrostl o více než 3000%
- Rok 2025 pravděpodobně nepřinese třetí rok růstu nad 20% – ale případná korekce bude představovat nejlepší nákupní příležitost od roku 2022
Závěr: Data místo dramat
Rok 2025 bude pravděpodobně volatilnější než rok 2024, s potenciálními geopolitickými a obchodními třenicemi. Na straně pozitiv však stojí pokračující dezinflace, postupné snižování sazeb a solidní firemní zisky.
Trpělivost a disciplína – dvě vlastnosti, které jsou na finančních trzích systematicky odměňovány a zároveň jsou v éře instantní informační smršti stále vzácnější. V době, kdy průměrný investor drží akcii méně než šest měsíců (oproti více než osmi rokům v 60. letech), je ochota a schopnost zachovat strategický klid paradoxně jednou z nejsilnějších konkurenčních výhod.
Místo sledování senzačních titulků o „nevyhnutelné katastrofě“ doporučuji soustředit se na fundamentální data, která nadále vykreslují obraz funkční, byť zpomalující ekonomiky s robustními firemními zisky.
A pokud by korekce skutečně přišla? Budu připraven využít iracionální výprodej kvalitních aktiv, stejně jako v březnu 2020 nebo během propadu 2022. Každá bouře jednou přejde – a systematicky nejvíce vydělávají ti, kteří dokáží proti emocím nakupovat, když ostatní v panice prodávají.
David Hercig 28.2.2025