Od 1. ledna je možné spořit si na důchod i formou takzvaného dlouhodobého investičního produktu neboli DIP. Podobně jako u penzijního spoření i zde se dočkáte jisté formy podpory ze strany státu, což je pro mnoho lidí důvodem, proč podobný produkt vůbec zvažují. S drobnou výjimkou lze říci, že DIP se vyplatí skoro každému, a to i oproti populárnímu „penzijku“.
Zatímco penzijní spoření mohlo poskytovat jen omezené množství penzijních společností, DIP otevírá dveře trhu subjektů s licencí ČNB a hlavně rozšiřuje možnosti, do čeho všeho a jak jde vlastně investovat. Rozhodně tak bude vyhovovat těm, kteří si chtějí zvolit vlastní investiční strategii, což doposud příliš nemohli. Vzhledem k tomu, že jde o tržní prostředí, poskytovatelé DIP jsou pod větším tlakem na výkon a v rámci vzájemné konkurenceschopnosti nabízí nižší poplatky, což je opět bezesporná výhoda prakticky pro každého.
Na rozdíl od „penzijka“ u DIP není státní příspěvek, což je ale vyváženo vyšší možností daňových odpočtů, a to až do 48 tisíc korun ročně. Jen je potřeba mít na paměti, že pokud chcete paralelně spořit na obou typech produktu, sleva na dani je společná. Je však důležité si uvědomit, že důchod vám nespasí státní podpora, ale jen a pouze výnos, což opět hraje do karet DIP. Pro úplnost dodejme, že i na DIP vám může přispívat zaměstnavatel a snížit si tak daňový základ ročně až o 50 tisíc korun.
A kdo je tedy tím, kdo si vytáhl pomyslného černého Petra a DIP se pro něj úplně nehodí? To vyplývá ze dvou pravidel, kterými se tento typ investování na stáří řídí. Musíte investovat minimálně deset let a naspořené prostředky vybrat až s dosažením 60 let věku, v opačném případě jste totiž povinni zpětně dodanit uplatněné slevy na dani. Pokud vám tedy je mezi 50 a 60 lety, nemusel by pro vás kvůli tomu být DIP tak výhodný jako pro ostatní. To ale neznamená, že byste neměli investovat vůbec, naopak!