Penzijní spoření, dlouhodobě prezentované jako stabilní pilíř finančního zabezpečení do stáří, se nyní ocitá na křižovatce. Nové změny, které vstoupí v platnost již začátkem července, přinášejí s sebou řadu otazníků a nejistot pro ty, kteří se spoléhali na státní příspěvky jako na důležitou součást svého důchodového plánování.
Změny jsou zásadní: státní příspěvky se přestanou vyplácet všem starobním důchodcům a ti, kteří by si přáli spoření ukončit předčasně, čelí riziku ztráty již získaných státních příspěvků, některým hrozí dokonce ztráta celých jejich úspor. Tato situace může postihnout až čtvrt milionu lidí, z nichž 80 tisíc by mohlo přijít o vše.
Je alarmující, že systém, který měl být symbolem finanční bezpečnosti, se nyní jeví jako past plná nejasností a rizik. Pro jednorázové vyrovnání je nutné splnit podmínku dosažení 60 let věku a minimálně pětileté spoření. Ti, kdo nesplní tuto podmínku, jsou nuceni vrátit státní příspěvky a daňové úlevy. A co je ještě horší, při ukončení smluv do dvou let od jejich podpisu účastník nedostane zpět ani své vlastní peníze.
Tento systém, který by měl být zárukou stability, se tak paradoxně stává zdrojem finanční nejistoty pro mnohé. Úbytek účastníků ve třetím důchodovém pilíři, který činí o 55 tisíc méně než v předchozím roce, může být přímým důsledkem těchto neustálých změn a nedůvěry v systém.
Je tedy penzijní spoření v současné podobě opravdu smysluplným produktem? Nebo je na čase přehodnotit jeho strukturu a přístup, aby skutečně sloužil potřebám a očekáváním budoucích důchodců? Diskuse je otevřená a je načase, aby se k ní vyjádřili nejen experti a politici, ale především samotní účastníci systému, jejichž životy jsou těmito změnami nejvíce ovlivněny.
David Hercig, 21.6.2024